Velký vnější dluh vyvolal čerstvé obavy z hospodářského modelu založeného na vývozu surovin.
Očekávání růstu a řešení rozšířené inflace, když vláda v roce 2015 přišla k moci, přičemž dnes přispěla k nárůstu spotřebitelských cen nejméně o 40 % a 2 % kontrakce ekonomiky. Rostoucí úrokové sazby v USA – největší investor v Argentině – znamenaly pomalejší investice a řada domácích problémů tuto situaci zhoršila.
Letos Argentina zažila bezprecedentní sucho, které přineslo ztrátu nejméně jednoho procenta svého HDP. Zemědělské odvětví je ústředním pilířem hospodářského modelu, který je zvolen Macri, který se rozhodl devalvace peso o 52 %.
Argentina změnila strukturu své ekonomiky od doby, kdy Macriho převzala převzetí, a zaměřila se více na primární produkty Tato strašná situace přinutila prezidenta znovu zavést daně z vývozu surovin, které v posledních desetiletích vzrostly díky bezprecedentní poptávce z Číny. Podnikatel a bývalý starosta Buenos Aires je na začátku svého mandátu odstranil. Krize však nevedla ke změně modelu, která má také důležité důsledky pro životní prostředí.
„Macri považuje Argentinu za vývozce primárních výrobků a toto je páteř ekonomiky. Cílem je zvýšit vývoz ze zemědělství, minerálů a všech produktů bez přidané hodnoty,“ řekl Ariel Slipak, ekonom specializující se na argentinské vztahy s Čínou. „Je to jasně deindustrializace.“
Pro Čínu je to však dobrá zpráva. V prvních sedmi měsících roku vyvážela Argentina ve zboží do Číny 2,9 miliardy USA, z nichž více než 60 % byly primární výrobky podle oficiální statistiky. Zároveň dovoz z Číny činil 7,5 miliardy USA, z nichž 85 % bylo vyrobeno zboží.
Tyto údaje znamenají deficit obchodu s rekordními obchodními schodky ve výši 5,3 miliardy USA mezi oběma zeměmi. Ačkoli tato mezera není nová, byla po otevření dovozu do Argentiny výraznější, která byla původně omezena bývalou prezidentkou Cristinou Kirchnerovou, aby chránila Argentinský průmysl.
V posledních desetiletích vzrostl podíl čínských výrobků v argentinských dovozech z 5 % na 20 %. Vývoz z Argentiny do Číny však nerostoupil v tandemu, což zůstalo mezi 8 % a 10 % celkového vývozu.
Ariel Setton, ekonom na univerzitě Buenos Aires, řekl, že Argentina změnila strukturu své ekonomiky od doby, co Macriho převzala, zaměřený více na primární produkty – model, který říká, že splňuje potřeby Číny:
„Čína do Latinské Ameriky investovala do různých oblastí a je klíčovým spojencem pro region, více než USA. Současná vládní hospodářská vize vyhovuje Číně a její suroviny potřebuje.“ Doplnil: „Macri chápe, že venkov je místo, kde má Argentina výhody po zbytku světa.“
Obchodní válka – nové příležitosti?
Obchodní válka mezi USA a Čínou, s opatřeními pro tetování přijatými mezi oběma národy, by mohla nabídnout příležitost pro Argentinu a jeho agrovývozní model, zejména pokud spor bude dlouhodobě trvat.
Čína uloží 25 % cel na dovoz sójových fazolí, kukuřice a masa z USA, primárních výrobků, které vyrábí i Argentina a Brazílie. Argentinské ochromující sucho však znamená, že nebude dostatečné sójové boby na vývoz, což znamená, že Brazílie bude mít větší prospěch.
„Argentina nemá schopnost dodávat objem sójových bobů, které USA prodávají Číně, takže obchodní válka nebude mít okamžitý účinek,“ řekl Slipak. „Pokud však spor pokračuje, čínská poptávka po argentinských a brazilských sójových fazolích by se zvýšila.“
Minulý rok Brazílie dodávala polovinu sójových fazolí dovážených Čínou, přibližně 100 milionů tun. USA jsou druhým dodavatelem s 35 miliony tun. Argentina mezitím vyvážela sedm milionů tun.
Příchozí návštěva prezidenta Xi Jinpinga v listopadu v rámci koncertu představitelů G20 by mohla vést politický impuls k řešení nerovnováhy mezi oběma zeměmi. V souvislosti s Macri došlo k několika záchvatů a začíná ve vztahu.
Po původním zpochybňování dohod podepsaných společností Fernández de Kirchner se Macri rozhodl posílit vazby s Čínou, zejména vzhledem k potřebě financování. Byly podepsány nové dohody, mezi nimiž Čína financovala novou jadernou elektrárnu a zlepšení nákladního vlakového systému San Martín.
Dopady na životní prostředí
Rozhodnutí Macriho podpořit zemědělské odvětví země znamenalo odlesňování rodných lesů, zejména v Argentinských severních provinciích a zvýšení emisí skleníkových plynů způsobených změnami
Freedom Riders= Civil rights activists, rode s bus to the southern segregated parts of the US (1961) to complain about the US court cases ( Morgan v. Virginia and Boynton v. Virginia) deciding that segregated public buses were unconstitutional, and the first Freedom Ride left Washington, D.C. on May 4, 1961,[5] and was scheduled to arrive in New Orleans on May 17.[6]
